Geotoulky s průvodcem

Zapomenutými cestami Šumavy

Geopark

Geopark Královská Šumava představuje geologicky cenné území, které už od středověku podléhalo - jako hraniční území - přímo českému králi a o němž se v historii mluví jako o "Královském hvozdu".

Projekt geoparku Královská Šumava vznikl v roce 2016 - na soutoku dvou zlatonosných řek a na vstupu do jejich údolí tradičního královského zlatorudného revíru - jako projekt místního spolku Českého svazu ochránců přírody Rejštejn a dále se rozvinul až k Železné Rudě.

Oblast, kterou dnes vymezuje geopark Šumava, byla po většinu své historie oblastí podřízenou přímo králi. Lidé, kteří zde žili, sami sebe nazývali Králováci.

V pozdním středověku a v novověku to byli převážně německy mluvící osadníci území Královského hvozdu při západní hranici českého státu. Za to, že strážili hranici a osidlovali území s často velmi tvrdými podmínkami pro život, byli od českých králů obdařeni mnoha výsadami.

Králováci byli - což bylo ve své době skutečně výjimečné - svobodní - jejich svobodu jim zaručovala služba přímo králi. Zajišťovali si vlastní samosprávu, volili si vlastního rychtáře. K jejich výsadám patřilo i právo lovu, mýcení lesa, právo vařit pivo atd.

Poté, co čeští králové začali dávat královský hvozd do zástavy, museli Králováci svá práva a výsady stále více bránit, někdy i velmi draze platit. Přesto si však svou svobodu a nezávislost uchovali až do 20. století. V jejich povaze tato svoboda stále zůstává.

Byli a jsou hrdí na to, že sloužili přímo králi a že dokáží žít v nesnadném horském kraji - jsou pracovití, podnikaví, relativně vzdělaní - nepoddaní, zvyklí hájit a žít si svou svobodu - mají v úctě a v hluboko v sobě důstojnost králů. Jejich heslo: "Nikomu pánem, nikomu sluhou, to je právo Králováků", vystihuje přesně, kým byli.

Jejich moudrost a dědictví je tak logicky základní inspirací geoparku Královská Šumava.

„Nikomu pánem, nikomu sluhou.“

Sídlo Geoparku

Branou geoparku je Rejštejn, prastaré město v hlubokém údolí (v nejhlubším bodu Národního parku) na soutoku dvou řek pod masivy centrální Šumavy, které leželo ve středu zlatorudného středověkého revíru, obývané pravděpodobně dávno před tím. Je to místo, kde před sto lety sedával Karel Klostermann a psal odsud o Šumavě.

Představujeme si  toto místo jako ztracenou bránu do světa zapomenuté královské moudrosti a důstojnosti, místo, odkud se třeba znovu otevře dědictví královské Šumavy.

Slovo zakladatele

"Vyrostl jsem tady, v Rejštejně a nejpodstatnější období svého života - i když jsem žil i v Praze, Brně a Plzni - jsem prožil tady. Šumava pro mě byla a stále je univerzitou života - stále se od ní učím.

Geopark Královská Šumava jsem zakládal, abych mohl zprostředkovat i dalším lidem poznání, které se tu dá získat - když procházíte údolími, do kterých slunce nikdy nevstoupí, když se díváte do tůní, proudu řek a nebo mlžného oparu nad vrcholy hor - když tu jste s lidmi, kteří ta místa znají, kteří sem patří."

 

František Krejčí

zakladatel Geoparku Královská Šumava

Návštěvnický geobod Rejštejn

První návštěvnické zařízení geoparku bylo zřízeno právě v Rejštejně formou Návštěvnického geobodu s možností objednávky komentovaných výletů do okolí.

Přijďte se podívat či si popovídat o kraji přírodních unikátů i o lidské historii Rejštejna a okolí. Že je o co stát, věděl i spisovatel Šumavy Karel Klostermann, jehož část rodiny v Rejštejně také žila. Sám často trávil dovolené v tzv. Bílém domku ve stráni nad Rejštejnem s výhledem na kouzelnou Otavu a její nejhlubší šumavské údolí. Podobně jako Univ. Prof. Josef Kunský, který se věnoval studiu geomorfologie otavského údolí.

Naše malé návštěvnické zařízení vzniklo díky spolupráci se společností SpiritAesthetic, s.r.o., partnerem Geoparku Královská Šumava a za přispění prostředků státního rozpočtu ČR z programu MMR v rámci Podpory cestovního ruchu v regionech v roce 2019.

NGB Rejštejn

Návštěvnický geobod Stará Vápenka

V kraji kdysi bohatých selských dvorů u obce Javorná se nachází nejvýše bývalá vápenka v nejvyšší nadmořské výšce na Šumavě. I ona je odkazem rozmanitosti zdejší malebné krajiny, která je dodnes zajímavou připomínkou vztahu našich předků s přírodními zdroji.

 

Naše malé návštěvnické zařízení vzniklo díky spolupráci se společností SpiritAesthetic, s.r.o., partnerem Geoparku Královská Šumava a za přispění prostředků státního rozpočtu ČR z programu MMR v rámci Podpory cestovního ruchu v regionech v roce 2019.

NGB Stará Vápenka

Návštěvnický geobod Špičák

V obklopení maloplošnými i velkoplošnými chráněnými územími  (CHKO a NP Šumava) je Železnorudsko unikátní krajinou netknuté přírody i rozmanité historie s četnými nejen geomorfologickými „nej".

NGB Špičák

Návštěvnický geobod Rokyta

V oblasti  bývalé dřevařské osady prochází  atraktivní Vchynicko Tetovský kanál, na všechny strany řada stezek NP Šumava v pásmu smíšených horských lesů a rašelinišť. Cesta podél kanálu je dodnes turisticky atraktivní trasou, umožňuje pohodlně vnímat zdejší přírodní bohatství. U parkoviště zde leží nejlepší geologická expozice NP Šumava.

Naše malé návštěvnické zařízení vzniklo díky spolupráci se společností SpiritAesthetic, s.r.o., partnerem Geoparku Královská Šumava a za přispění prostředků státního rozpočtu ČR z programu MMR v rámci Podpory cestovního ruchu v regionech v roce 2019.

NGB Rokyta

Návštěvnický Geobod Štola Kristina

Systém desítek štol ve skalních masivech okolí Rejštejna a Kašperských Hor je geologickou perlou Geoparku Královská Šumava, kde načerpáte informace o dolování zlata, sledování geologické aktivity Země, ale možná tu i zahlédnete a nebo alespoň uslyšíte o zákonem chráněných netopýrech. Ti obávají právě bývalýlé štoly a nikterak jim nepřekáží, že přezimují obklopeni odkazy na způsob těžké práce našich předků.

NC Štola Kristina

Geobody

Geopark Královská Šumava představuje část jednoho z geologicky nejstarších území v Evropě, které od středověku podléhalo - jako hraniční území - přímo českému králi a o němž se v historii mluví jako o "Královském hvozdu".

Geopark Královská Šumava vznikl v roce 2016 - na soutoku dvou zlatonosných řek a na vstupu do jejich údolí tradičního královského zlatorudného revíru - jako projekt místního spolku Českého svazu ochránců přírody Rejštejn.

Ministerstvo pro místní rozvoj