Geopark
Geopark Královská Šumava představuje geologicky cenné území, které už od středověku podléhalo - jako hraniční území - přímo českému králi a o němž se v historii mluví jako o "Královském hvozdu".
Projekt geoparku Královská Šumava vznikl v roce 2016 - na soutoku dvou zlatonosných řek a na vstupu do jejich údolí tradičního královského zlatorudného revíru - jako projekt místního spolku Českého svazu ochránců přírody Rejštejn a dále se rozvinul až k Železné Rudě.
Oblast, kterou dnes vymezuje geopark Šumava, byla po většinu své historie oblastí podřízenou přímo králi. Lidé, kteří zde žili, sami sebe nazývali Králováci.
V pozdním středověku a v novověku to byli převážně německy mluvící osadníci území Královského hvozdu při západní hranici českého státu. Za to, že strážili hranici a osidlovali území s často velmi tvrdými podmínkami pro život, byli od českých králů obdařeni mnoha výsadami.
Králováci byli - což bylo ve své době skutečně výjimečné - svobodní - jejich svobodu jim zaručovala služba přímo králi. Zajišťovali si vlastní samosprávu, volili si vlastního rychtáře. K jejich výsadám patřilo i právo lovu, mýcení lesa, právo vařit pivo atd.
Poté, co čeští králové začali dávat královský hvozd do zástavy, museli Králováci svá práva a výsady stále více bránit, někdy i velmi draze platit. Přesto si však svou svobodu a nezávislost uchovali až do 20. století. V jejich povaze tato svoboda stále zůstává.
Byli a jsou hrdí na to, že sloužili přímo králi a že dokáží žít v nesnadném horském kraji - jsou pracovití, podnikaví, relativně vzdělaní - nepoddaní, zvyklí hájit a žít si svou svobodu - mají v úctě a v hluboko v sobě důstojnost králů. Jejich heslo: "Nikomu pánem, nikomu sluhou, to je právo Králováků", vystihuje přesně, kým byli.
Jejich moudrost a dědictví je tak logicky základní inspirací geoparku Královská Šumava.