top of page
162_281_black-lake-1450387_1920.jpg

Špičák

návštěvnický geobod

V obklopení maloplošných a velkoplošných chráněných území je Železnorudsko unikátní krajinou netknuté přírody i rozmanité historie s četnými nejen geomorfologickými „nej".

Najdete u nás

Tipy na výlety

a další zajímavé informace

Zajímavé přednášky

ohledně životního prostředí

Výpravy

#PřírodouBezeStop

Nabídka výprav

Vydejte se s vyškoleným průvodcem na dobrodružné výpravy za poznáním zdejšího přírodního bohatství

formulář pro výběr trasy
 #PřírodouBezeStop
Výpravy jsou v sezóně 2024 zdarma. Maximální počet na jednu výpravu je deset osob.

Děkujeme za Váš zájem o #PřírodouBezeStop. Ozveme se Vám co nejdříve to bude možné s potvrzením termínu a podrobnými informacemi.

Geologie

Na Železnorudsku se setkává prastará geologická platforma moldanubika s o trochu mladším moldanubickým plutonem. Na Šumavě typická velmi stará skladba rula a pararula, je tak obohacena o svory a několik rudných nerostů. Jak název městečka napovídá, setkat se zde můžeme s rudou železa, ale také se zlatými ložisky v křemenných žilách.

Snímek obrazovky 2024-05-21 v 21.25.36.png
Snímek obrazovky 2024-05-21 v 21.25.52.png

Geomorfologie

Železnorudská hornatina je jednou z nejobsáhlejších kapitol šumavské glaciální činnosti, která vrcholila při ústupu poslední doby ledové. Zanechala zde nejstrmější šumavské svahy, vysoké vrcholy, z nichž dohlédneme až na geologicky mladší Alpy, největší česká ledovcová jezera, slatě, četná údolí, či suťová pole.

Hydrologie

Lokalita Železnorudska je významná také svým rozvodím. Díky tokům Úhlavy a Řezné je tato oblast, ale i významná část České republiky, rozdělena hned na dvě evropská úmoří. Nachází se zde také nejvyšší šumavský vodopád a v neposlední řadě také nejhlubší a největší ledovcové jezero.

Snímek obrazovky 2024-05-21 v 21.26.01.png
Snímek obrazovky 2024-05-21 v 21.26.11.png

Železnorudské klima

Železnorudská krajina je unikátní také svým podnebím. Vládne zde totiž tzv. subatlantské klima vyznačující se mírnějšími zimami i léty a vyšší vzdušnou vlhkostí. Tím se odlišuje Železnorudsko a západní část Šumavy od zbytku území na jižní části Šumavy, které vládne  trochu radikálnější a sušší vnitrozemské klima.

Pralesy i luční kvítí

Díky svému převýšení se na Železnorudsku setkáváme se všemi šumavskými lesními pásmy od květnatých bučin, přes smíšený horský les, až po původní porosty horských smrčin. Ty se tu a tam nerušeně  vyvíjejí v některých oblastech nad 1100 m n. m. po tisíciletích bez lidského zásahu. To z nich činí skutečné pralesy. Naopak lidská činnost zde vytvořila řadu luk a pastvin, které zde umožňují prosperovat řadě vzácných druhů rostlin a hmyzu a jedná se tak o ten vzácný případ, kdy člověk přispěl k žádoucí biodiverzitě krajiny.

Snímek obrazovky 2024-05-21 v 21.26.20.png
Snímek obrazovky 2024-05-21 v 21.26.27.png

Zvířata a jejich ochrana

Ani fauna svou bohatostí nezaostává. Kromě vzácného datlíka tříprstého zde můžete potkat několik druhů z řad navrátilců, které člověk v minulosti vyhubil. Je jím například rys ostrovid, či bobr evropský. Železná Ruda patří do tzv. Ptačí oblasti Šumava díky výskytu krkavce velkého, či čápa černého. Netopýr severní patří rovněž mezi zdejší vzácné klenoty, stejně jako populace tetřeva hlušce a tetřívka obecného.

O lidech

Nerostné bohatství zdejšího podloží přimělo horníky a hutníky v 16. století založit poblíž dnešního městečka hornickou osadu. Posléze se také rozvinula poblíž Sklářského potoka výroba skla, avšak pro své strmé svahy a velkolepou železniční stavbou Špičáckého tunelu z druhé poloviny 19. století, se poměrně brzy rozmohl na Železnorudsku turistický zájem. Důvodem nebyly jen oblíbené zimní sporty, které na Železnorudsku mají staletou tradici. Zdejší krásy přírody obdivoval již Jan Neruda, Eliška Krásnohorská, či Josef Váchal.

Snímek obrazovky 2024-05-21 v 21.26.36.png
bottom of page